Klient si vybere font. Obvykle něco, co je vidět na sportovních dresech: tučné, úzké, s ostrými hranami. A skoro vždycky je to písmo z ciziny. Má A až Z, nula až devět a možná znak eura. Pak přijde soupiska a na ní ŠŤASTNÝ, MÜLLER a ŁUKASZ.
Co udělá program sám
Illustrator i CorelDRAW to řeší stejně. Chybějící znak potichu vysází z jiného písma. Jméno se vykreslí celé, ale jedno písmeno je z úplně jiného fontu. Nikdo se nezeptá, nic nevyskočí. Na monitoru si toho nemusíte všimnout, na zádech dresu si toho všimne každý.
A v obou programech tím z textu zmizí původní font. Není to tak, že byste ho jedním krokem vrátili zpátky.
Ani jeden z těch programů vás nezastaví. Soubor se vyexportuje, odejde na tisk a přijde se na to na hotovém kuse.
Ručně by vás to nejspíš trklo, protože si té změny písma všimnete. Automat si jí nevšimne a jede dál. A není to problém jednoho jména: když k té výměně jednou dojde, další kusy se sázejí už tím náhradním písmem. Výsledek je, že část zakázky je správně a od jednoho jména dál je celá jiná, přestože se v datech nic nezměnilo.
A když takový soubor uložíte, přepíšete si v něm i původní písma. Bez zálohy se pak těžko dohledává, co tam vlastně mělo být. Proto se kontrola chybějících znaků dělá dopředu a proto to není luxus, ale nutnost.
Proč se to neřeší jiným fontem
Protože font je součást návrhu, který klient schválil. Vyměnit ho kvůli jednomu hráči znamená, že ten jeden dres bude vypadat jinak než zbytek týmu. A vyměnit ho pro celý tým znamená předělat návrh.
Zbývá koupit rozšířenou verzi písma. Někdy existuje, často ne, a když ano, tak to trvá a stojí to. U zakázky na deset dresů se to nevyplatí ani náhodou.
Vložené fonty v CorelDRAW nepomůžou
Corelový dokument v sobě může font nést. Vypadá to jako pojistka, dokud v takovém souboru nechcete nic měnit. Vloží se totiž jen ta část písma, která byla použitá, a takovému textu se font přenastavit nedá. Ani ručně, ani skriptem.
Pro personalizaci je to nepoužitelné, protože jména a čísla jsou přesně ta místa, kde se text mění. Skript proto kontroluje rámečky, které má plnit, tedy CisloText, JmenoText a jejich obdoby. Když v nich takové písmo najde, ohlásí to hned po potvrzení hlavního dialogu, ještě než dojde na výběr tabulky.
A neřekne jen, že něco není v pořádku. Vypíše, o které písmo jde, na kterých plátnech je a ve kterých polích, takže je rovnou jasné, kde se to má spravit. Cesty ven jsou dvě: nainstalovat to písmo do systému, nebo v těch polích použít jiné.
Jak se to dělá ručně
Znaménko se musí odněkud vzít. Mám na to tři cesty a zkouším je v tomhle pořadí. Nejdřív se podívám, jestli ho font nemá nad nějakým jiným písmenem: když umí třeba Ä, dá se z něj přehláska sundat a použít nad čímkoliv jiným. Když ve fontu není nic, půjčím si znaménko z podobného písma a upravím ho tak, aby k němu sedělo. A když ani to nejde, nakreslím ho.
Pak ho posadíte nad písmeno, doladíte velikost a pozici a jdete na další jméno.
V praxi to vypadá tak, že si připravíte sadu znamének pro jednu velikost dresu. U každého jména pak ta, která se zrovna nehodí, vypnete a zbylá posunete nad správná písmena. Pro jinou velikost je zmenšíte a posunete znovu. Deset jmen ve třech velikostech je třicet takových úprav a u každé se dá minout o dva milimetry.
Čtyři věci, které to komplikují
Tuhle část jsem podcenil, když jsem ji začal psát do skriptu. Vypadá to jako posunout stříšku nad písmeno. Není to tak.
1. Ne všechno je nad písmenem. Polské Ł má čáru skrz písmeno, dánské Ø lomítko přes celý kruh, české Ů kroužek nahoře a polské Ą ocásek pod čárou. A Ð, Þ, Æ nebo německé ß nejsou písmena s háčkem vůbec. Jsou to samostatná písmena, takže je nejde složit z běžného písmene a znaménka, musí se nahradit celá.
2. Velikost se mění s dresem. Háček nad písmenem na dětské stoosmadvacítce a na XXL nemůže mít stejnou velikost, jinak na jednom trčí a na druhém se ztratí. Musí se škálovat spolu s písmem.
3. Otočený text. Do tiskových podkladů se díly skládají tak, jak se šijí, takže zadní díl bývá otočený o sto osmdesát stupňů a čísla na rukávech leží na boku. A jakmile je text otočený, „nahoru“ přestane být nahoru. Znaménko se musí otočit stejně jako text a posun přepočítat, jinak se háček odsune stranou. Skript to zvládá pro nulu, devadesát, sto osmdesát a dvě stě sedmdesát stupňů, tedy pro úhly, které v podkladech opravdu nastanou. Tohle mě stálo nejvíc času.
4. Znaky se nevrátí v pořadí. Když si slovo rozložíte na jednotlivé znaky, abyste s nimi mohli pracovat, nevrátí se vám v pořadí, v jakém jsou ve jméně. A mezera nevytvoří vůbec nic. Takže „třetí tvar je třetí písmeno“ neplatí a přiřazovat znaménka podle pořadí vede k háčku nad špatným písmenem.
Jak to dělá exportPDF
Ta znaménka si pořád připravujete sami, tím způsobem popsaným výš. Rozdíl je v tom, že je připravíte jednou a od té chvíle si je skript bere sám. Pracuje se dvěma způsoby podle toho, o jaký znak jde:
- Znaménko navrch. Písmeno zůstane, jak je, a nad něj, pod něj nebo přes něj se položí symbol. Takhle vzniká háček, čárka, kroužek, přehláska, ocásek, tečka i přeškrtnutí.
- Náhrada celého znaku. Původní písmeno se skryje a nahradí ho symbol. Takhle se řeší ß, Æ, Ð a Þ, protože ta se z ničeho poskládat nedají.
Pokrytí je šestatřicet znaků a deset jazyků. Česky Á Č Ď É Ě Í Ň Ó Ř Š Ť Ú Ů Ý Ž, slovensky navíc Ä Ĺ Ľ Ô Ŕ, německy Ä Ö Ü ß, polsky Ą Ć Ę Ł Ń Ś Ź Ż, a k tomu severské Å Ø Æ Ð Þ pro švédštinu, finštinu, dánštinu, norštinu, islandštinu a faerštinu.
Nastavení je jednorázové a trvá pár minut. Vyberete velikost, pro kterou jste znaménka kreslili, podle ní se pak přepočítávají na ostatní, a pozice pro jednotlivá písmena si skript vytvoří sám. Vy je jen projdete a doladíte ty, které vám nesedí. Podruhé už se šablona jen otevře.
Jedna věc z toho plyne a je dobré ji vědět dopředu: s ručně skládanou diakritikou se jména vždycky sázejí velkými písmeny. Znaménka jsou navržená pro verzálky a skript si to přepne sám.
Co z toho zůstane text
Jméno v hotovém PDF je pořád živý text, jen bez háčků, a znaménka nad ním jsou křivky. MÜLLER se tedy dá v souboru najít jako MULLER a přehláska nad ním je samostatný objekt. Pro tiskárnu to nic nemění, ale při kontrole souboru je to praktické.
Výjimka jsou ta čtyři písmena, která se nahrazují celá. Tam je i to písmeno křivka, protože ve fontu prostě není.
Kdy tohle všechno nepotřebujete
Když váš font ty znaky má. Spousta běžných písem je má a pak není co řešit. Skript proto před exportem porovná znaky z tabulky s tím, co font umí, a když něco chybí, řekne to dopředu. Vypnout se ta kontrola dá, ale čas tím neušetříte, protože nestojí prakticky nic. Je to volba pro výjimečné případy.
Co je exportPDF
Skript pro hromadný export personalizovaných PDF z Illustratoru a z CorelDRAW. Píšu ho od roku 2025 pro vlastní produkci a používám ho denně. Demo je zdarma, omezené počtem spuštění a počtem řádků v tabulce.
Podrobnosti: verze pro Illustrator · verze pro CorelDRAW · ceník a licence. Souvisí: jak vypadá celá zakázka od tabulky po PDF a kde končí panel Variables.